Bakteriologické vyšetření moče.

Odběr a transport materiálu k vyšetření.

Moč pro bakteriologické vyšetření se odbírá nejčastěji metodou středního proudu (po očištění zevního ústí urethry se zachycují vzorek střední porce moče, který je nejreprezentativnější). U moče je důležitým údajem počet bakterií/ ml. Aby se zabránilo arteficielnímu nárustu kvantity ve zkumavce během transportu, je třeba vzorek buď dopravit do laboratoře do 30 minut od odběru, nebo zkumavku během transportu udržovat při chladničkové teplotě.

ikona V praxi může být obtížné dopravit vzorek do laboratoře včas. Alternativně lze použít tzv. Uricult, který arteficiální růst bakterií ve vzorku vylučuje. Zde je separátní návod.

 

 Princip vyšetření moče standardní mikrometodou.

Metoda vychází z výsevu živých bakterií. Z každé bakteriální buňky (nebo CFU - colony forming unit) v naředěném vzorku vyroste 1 kolonie na povrchu tuhé půdy. Údaj se zpětně převede na původní neředěný vzorek.

ikona Moč je očkována jednak výchozí podobě, jednak naředěná. Ředění se provádí přenesením 10 mikrolitrů moče kalibrovanou kličkou do 1 ml fyziologického roztoku.
ikona Kalibrované 10 a 1 mikrolitrové kličky. 
ikona Víceúčelová kultivační destička obsahuje 6 sekcí - ve 3 je krevní agar, ve 3 je půda pro identifikací enterobakterií.
ikona Postup: 10 mikrolitrů neředěná moče se naočkuje na jednu sekci. Pak se moč naředí.10 mikrolitrů ředěné moče se očkuje na další dvě sekce, 1 mikrolitr na další tři sekce.  
ikona   Vztahy mezi ředěními.
ikona Za klinicky významnou se u dospělého považuje hodnota 105/ ml, u dětí či chronicky nemocných osob příslušně méně (i když moč je fyziologicky sterilní).