|
|
Klička se sterilizuje rozpálením v plameni.
Poté se nechá vychladnout. |
|
|
Pokud materiál nabíráme ze zkumavky, zátku
otevíráme a po celou dobu přidržujeme malíčkem. |
|
|
Materiál kličkou nabereme, takže uvízne v očku
kličky. Zkumavku zazátkujeme a odložíme. |
|
|
Pokud očkujeme do dalšího bujónu, počínáme
si analogicky. Zkumavka je přitom nakloněná.
Po otevření zkumavky je vhodné plamenem krátce zahřát její ústí, aby
se zde vytvořila zóna horkého vzduchu. |
|
|
Je-li zdrojem materiálu kultura na tuhé půdě,
dotkneme se vyhlédnuté kolonie kličkou a misku uzavřeme. |
|
|
Kresba fixem zde má znázornit způsob vedení kličky po povrchu čisté půdy. Z
hrotu kličky se postupně uvolňují bakteriální buňky, z nichž po inkubaci
vyrostou kolonie. Bakterií z kličky ubývá, takže posléze mají uvolňované
bakterie kolem sebe již dostatek prostoru.
|
|
|
Množství bakterií uvolňovaných z kličky a tím i počet budoucích kolonií
lze snížit vypálením kličky mezi jednotlivými sériemi očkovacích čar.
To je prováděno zvláště tam, kde množství bakterií v materiálu je pravděpodobně
vysoké (přeočkování čisté kultury, kultivace stolice apod).
|
|
|
Sklon kličky k povrchu agaru. Klička musí být dostatečně pružná, aby
nenarušila povrch půdy.
|
Videoklip ukazující očkování kličkou:
|
|
|
| Existují i očkovací strojky:
|
